Národní rozpočtová rada ve své pravidelné „Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí“ vydané 24. června 2020 označuje stárnutí populace jako hlavní příčinu dlouhodobé neudržitelnosti českých veřejných financí.
Nárůst projektovaného dluhu naznačuje, že systém je v dlouhodobé nerovnováze, jež se za poslední rok navíc ještě prohloubila. K jejímu narovnání bude potřeba výraznějších než jen kosmetických úprav. Projekce dluhové trajektorie v této Zprávě jasně ukazuje, že bez zásadních změn, provedených pokud možno co nejdříve, ponesou zátěž budoucích změn především generace narozené po roce 1980. Čím později nezbytná stabilizace důchodového systému přijde, tím bude muset být silnější.
Aktualizovaná projekce ukazuje, že k prolomení takzvané dluhové brzdy může dojít již v roce 2043, tedy o čtyři roky dříve, než bylo uvedeno v projekci z roku 2019. Důvodem jsou především horší výchozí podmínky projekce dané dopady pandemie COVID-19.
Důchodový systém v ČR je z velké části založen na solidaritě mezi generacemi, kdy důchodové pojištění, které platí ekonomicky aktivní generace, jde přímo na výplaty stávajících důchodů (tzv. průběžný důchodový systém). Úvahy o případné reformě důchodového systému proto nastolují otázku, které generace ponesou břímě této reformy nejvíce, a zda tato reforma asymetricky nezatíží některé generace.
Rovněž není jisté, zda oddalování důchodové reformy nedopadne především na mladší generace výrazně více než na generace starší.
Je zřejmé, že prezentované návrhy zatím nepřináší systémové řešení udržitelnosti důchodového systému
v České republice a že v budoucnu bude nutné provést zásadnější reformu důchodového systému cílenou především na jeho udržitelnost v delším časovém horizontu.
Celá Zpráva je ke stažení: ZDE